Máte za sebou první dvě utkání na juniorském šampionátu. Jaký je to pocit?
Je to velký zážitek, ale zápasy byly těžké, hlavně ten druhý proti Slovensku. Ještě jsme proti nim nikdy nehráli, takže je to pro nás obtížnější.
Byl jste i loni na stejném poháru? Jak se liší dřívější a aktuální dojmy?
Ano, byl, hrál jsem za juniory do patnácti let. Minulý rok jsem jako o něco mladší hráč možná cítil o trochu větší bojovnost.
První duel jste hráli s o rok staršími Čechy. Jak moc to bylo speciální a co rozhodovalo?
Nebrali jsme ohled na to, že jsme všichni kamarádi, šli jsme tvrdě do soubojů a snažili jsme se jim průběh zápasu jakkoliv znepříjemnit.
Nehrál v druhém utkání proti Slovákům moc velký respekt? Přece jenom jste vyrovnali na 1:1 díky vaší brance.
V kabině jsme se namotivovali, tak nám to šlo, ale potom jsme dostali další dva góly během půl minuty, které u nás rozhodly a my se sesypali.
Po dnešku u vás převažuje spíše negativní hodnocení? Co vám jako týmu chybí?
Myslím, že jsme se snažili, ale mohli jsme tomu dát ještě něco víc. Chybí nám komunikace na hřišti, měli bychom mezi sebou víc mluvit. Chtěli bychom za tento turnaj získat alespoň nějaký bod a nebýt poslední.